„Dobrý veletrh nemůže nic nahradit. Ani internet.“

Moravská metropole se už za pár týdnů stane mekkou všech profesionálů v módním průmyslu. A nejen jich. Na jubilejní 50. ročník, který se ponese v duchu oslav, je přihlášeno téměř 300 firem z 15 zemí. Jak vypadají přípravy, jaký program na návštěvníky čeká a co je vlastně smyslem veletrhů? Zeptali jsme se ředitelky Mezinárodních veletrhů módy Gabriely Císařové.

Vraťme se zpátky do minulosti. Píše se rok 1993 a v Brně startují vůbec první samostatné veletrhy módy. Víte, co bylo impulsem k jejich realizaci?

Čeští výrobci textilu, obuvi, kožené galanterie a bižuterie se v Brně prezentovali již dříve v rámci Mezinárodních veletrhů spotřebního zboží. Na začátku devadesátých let jejich zájem o účast sílil a rychle přibývalo také zahraničních firem, které chtěly prostřednictvím veletrhu vstoupit na náš trh. V Brně to byla hektická doba vzniku řady specializovaných veletrhů a také STYL a KABO reagovaly na tuto silnou poptávku. Po vzoru zahraničních veletrhů módy se rychle ustálily na konání v únoru a srpnu, jak to vyžaduje rytmus střídání módních sezón. Rychle se podařilo nastartovat také doprovodný program s velmi kvalitními módními přehlídkami a prestižními soutěžemi návrhářů. V Brně pro to existovalo potřebné profesionální zázemí a boom výstavnictví v devadesátých letech se tak podařilo beze zbytku využít.

STYL a KABO prošly transformací, která se však nevyhnula asi žádnému veletrhu módy. Jak se jejich role postupem času proměňovala?

V 90. letech český trh ještě nebyl ustálen, vstupovaly na něj nové firmy a potřebovaly se prezentovat, takže veletrhy měly jinou funkci než dnes. V průběhu doby se měnilo také nákupní chování spotřebitelů. Vlna zájmu o dovozové zboží vedla k poklesu odbytu českých výrobců, mnohé firmy se včas nepřizpůsobily nabídkou a marketingovou strategií a skončily.

Na co kladete důraz dnes?

Dnes naopak sílí důraz na kvalitu, trh se stal náročnějším a přibývá zákazníků ochotných platit za kvalitní a nadčasové zboží. Větší roli začala hrát také originalita, snaha odlišit se, takže roste zájem o originální módu od českých návrhářů. Dříve nebyl ani internet, kde se dnes obchoduje už i s oblečením. Navíc móda je zbytné zboží a tedy segment, který velmi citlivě reaguje na ekonomickou situaci. Všechny tyto vlivy se přirozeně odrážely na veletrzích módy, kterých dříve bylo v České republice i v celé Evropě až příliš mnoho. Když v roce 2008 přišla ekonomická krize, řada veletrhů módy zanikla. My toto náročné období ustáli také díky silnému zázemí naší společnosti, třebaže v trochu jiné podobě než dříve. Pořádáme STYL a KABO sice v menším rozsahu než před rokem 2008, ale udrželi jsme laťku kvality.

Co je podle Vás důvodem poklesu vystavovatelů?

Boom 90. let nemohl trvat věčně, šlo o přirozený vývoj. Zahraniční vystavovatelé si v Brně našli distributory a příště už vystavovali jejich exkluzivní zástupci pro český a slovenský trh. Stejný vývoj se týkal některých českých firem, které si časem založily síť vlastních obchodů, na veletrhu STYL začínala například i dnes známá a renomovaná česká značka Blažek. Veletrh odrážel také úbytek českých výrobců daný nárůstem levných dovozů a změnami v nákupním chování spotřebitelů.

Kolik vystavovatelů máte v současnosti na seznamu?

V současné době je to kolem tří set vystavovatelů oděvů, obuvi i doplňků, z toho 75 českých výrobců. Na druhé straně veletrh je zajímavý i pro nadnárodní firmy s obrovským obchodním zázemím. Letos se veletrhu KABO poprvé v historii zúčastnila mimo jiné i společnost Baťa, protože vyčlenila několik značek ze svého portfolia k nabídce v běžné maloobchodní síti mimo své firemní prodejny.

Ve srovnání s prvními ročníky se výrazně změnily i počet a struktura návštěvníků.

Když STYL a KABO začínaly, nerozlišovaly se akce na veletrhy B2B a pro laickou veřejnost. V západní Evropě už veletrhy módy byly jen pro obchodníky, ale český trh byl jiný a nemohli jsme si dovolit takto striktní vymezení. Až někdy v roce 2005 začaly sílit hlasy vystavovatelů, že účast na veletrhu, kam přicházejí laici, pro ně ztrácí efektivitu. Nechtěli prodávat po kuse, ale přijímat objednávky od obchodníků. Samozřejmě i laický návštěvník má svůj potenciál, vystavovatel ho může nasměrovat do kamenného obchodu a udělat si reklamu právě i u těch obchodníků, kteří na veletrh nepřijeli. Ale nakonec jsme v koncepci upustili od cílové skupiny laiků a od února 2009 jsou veletrhy STYL a KABO striktně B2B. Propagace jde pouze kanály, které oslovují odborníky, hlavně majitele butiků a nákupčí, ale také třeba švadleny, které se na veletrh chodí inspirovat a nakupovat komponenty, návrháře a další profese.

Je výhodné pořádat veletrh dvakrát do roka?

Určitě je to výhoda. Máme s vystavovateli nejen užší kontakt, ale s některými i přátelský vztah. Když jim zavoláme dva měsíce po veletrhu, není to problém, protože žijí ve stejně zrychleném obchodním rytmu jako my. Dvě třetiny firem vystavují pravidelně dvakrát za rok a veletrh je součástí jejich marketingového konceptu. Protože je kontakt s vystavovali tak častý, někdy se prohlubuje až do přátelské roviny. Díky tomu je vzájemná komunikace také upřímnější, než by tomu bylo při klasickém obchodním oslovení. Vystavovatelé nám otevřeně říkají i negativní věci a máme od nich naprosto přímou a skutečně relevantní zpětnou vazbu. I proto se veletrh lépe plánuje a přizpůsobuje požadavkům firem.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v aktuálním Fashion Retail 3Q 2017…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *