Pokladní systémy jsou cenným zdrojem informací

Zákon o elektronické evidenci tržeb se bude týkat desítek tisíc pokladních míst v kamenných obchodech. Obchodníkům se tak může nevyplatit odkládat implementaci potřebných zařízení „na poslední chvíli“.

Jinou možnost ale vzhledem k uvažovaným termínům mít asi nebudou, jak upozorňuje Ing. Libor Hašpl, jednatel společnosti NOVUM, která je dodavatelem prodejního vybavení a pokladních systémů.

Společnost Novum nabízí široké portfolio produktů a služeb pro vybavení prodejen, přes váhy, vážicí a pokladní systémy, mobilní zařízení, balicí stroje a další. O kterou oblast mají zákazníci největší zájem?

Každá oblast má své specifické zákazníky, takže se nedá jednoduše říci, která je dominantní. Společnost Novum je spojována s váhami značky Digi, tuto značku na českém i slovenském trhu přímo zastupujeme více než 20 let.

Zákazníci mají zájem o řešení, která se tvoří celky, a významnou roli zde hraje software. Příkladem mohou být expediční dotykové terminály včetně vah a software.

Dodáváte jak do velkých, tak do menších lokálních obchodních řetězců i jednotlivých prodejen. Co tyto tři skupiny jako zákazníka spojuje a naopak v čem se nejvíce odlišují?

V podstatě to, co je spojuje a zároveň i rozděluje, je boj o udržení. Pokud se na to podíváme ale z našeho hlediska, je to ve většině případů velká zdrženlivost v investicích do moderních technologií. Vše je to o lidech a jejich chuti posouvat hranice možností. Samozřejmě některé větší řetězce jsou více svázány interními pravidly a tam je technologický posun během na dlouhou trať.

V posledních letech v České republice roste počet specializovaných prodejen. Projevuje se to na zájmu o specializované pokladní systémy, které pro tento segment nabízíte?

Pozorujeme nárůst tohoto segmentu a pokladní systém sám o sobě začíná být, vzhledem k požadavkům, které jsou na něj kladeny, komplikovanou záležitostí. A zde se nám úročí naše dlouholeté zkušenosti.

Máme řešení spojující různé subjekty do franšízových sítí, kde franšízor neztrácí kontrolu nad vlastní sítí, a zároveň může nechat volnost jednotlivým členům franšízové sítě. Tím to však ani zdaleka nekončí. Propojujeme pokladní systémy s kamerovým systémem, docházkovým systémem, nebo s multimediálním systémem. Už v roce 1996 jsme měli nasazen pokladní systém s centrálním řízením, a to na více než 30 prodejnách a v roce 2001 jsme nasadili systém pro řízení franšízy.

Morální zastarání technického vybavení prodejen, včetně pokladních systémů, je dnes díky prudkému rozvoji prodejních technologií otázkou poměrně krátké doby. Jak často jsou obchodníci nuceni měnit nebo alespoň upgradovat pokladní systémy?

Pokud vezmu standardně životnost informačního systému, hovoříme v průměru tak o osmi letech. Hlavní zlom, bych odhadoval, přišel tak okolo roku 2005, stabilnější Windows, programové nástroje a databáze. Ale obchodníky nic nenutí, maximálně zastaralý hardware. Pořád si myslí, že je pouhým nástrojem a učí se jak s ním zacházet, aby byl co neužitečnější.

Hardware zastará, ale obchodník zůstal obchodníkem. Čerstvost, pestrá nabídka sortimentu, dobrý personál, to jsou hlavní devizy úspěchu.

My nabízíme nástroje, které napomáhají v rozhodnutích, kolik objednat, jaký byl prodej, které zboží je bez pohybu, umíme nahlížet na informace a data. Víte že, informační systémy jsou často využívány jen na 50 %?

10-11 CHD 8700 - nová obrazovkaA dokáží obchodníci při výběru těchto zařízení myslet dostatečně na budoucí vývoj?

Obchodníci přemýšlí o vlastním rozvoji a my se snažíme, jak už máme v názvu firmy NOVUM, přinášet novinky na trh.

Jedním z příkladů mohou být váhy či etiketovací stroje s tiskem na tzv. nekonečné etikety. V době, kdy přibývají texty ve formě složení, alergenů či nutričních hodnot se může délka etikety dynamicky měnit. Výsledkem je úspora spotřebního materiálu, a to v řádech desítek procent.

V současné době je v souvislosti s pokladními systémy nejvíce diskutován chystaný zákon o elektronické evidenci tržeb. Je prezentován v pěti krocích: 1. podnikatel zašle datovou zprávu o transakci finanční správě. 2. finanční správa zašle potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky. 3. podnikatel vytiskne účtenku. 4. zákazník převezme účtenku. 5. evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Která z těchto fází je z Vašeho pohledu v reálném fungování nejkomplikovanější?

Z našeho pohledu jsou zde dvě úskalí. Prvním bude rychlá odezva serveru v podobě unikátního čísla účtenky. U zpracování dotazů se řádově můžeme bavit ve špičce o více než 10 000 operací za sekundu, což znamená vyšší náročnost jak na kapacitu, tak i na programové vybavení serverové části.

Druhým pohledem je vlastní realizace řešení u zákazníka. Všichni necháváme vše na poslední chvíli, ale kapacity firem nejsou neomezené, každá implementace, a to i v základu bude vyžadovat určitý čas.

Ti, kteří mají v současné době počítačové řešení, mohou být v klidu. Za nás jim můžeme garantovat, vzhledem ke struktuře našeho řešení, velmi rychlou implementaci. Ti, kteří váhají, musí počítat s tím, že vše bude pod velkým tlakem (školení a implementace) a je jedno, jestli se bude jednat o registrační pokladnu, nebo celý pokladní systém.

Zejména malí obchodníci a provozovatelé restaurací často argumentují, že půjde o velké investice a celý systém je bude zdržovat. V jakém cenovém rozmezí se zařízení v reálu pohybují?

10-11 váha RM_5800Není podmínkou mít celý systém včetně řešení pro vedení skladu. Je na zákazníkovi, jaké řešení si vybere. Základem je, zda chce či nechce pracovat s daty. Zjednodušeně, pokud zákazník na pokladně namarkuje jednotlivé položky finančně s příslušnou DPH skupinou, pak odešle sumář za jednotlivé DPH třídy a použité platební prostředky, dostane odezvu, dotiskne se unikátní kód a vše vyhovuje zákonu.

Samozřejmě investice se budou odvíjet od náročnosti řešení. Dokáži si představit butik, kde prodáte pár položek denně v aplikaci pro mobilní telefon a účtenku vytisknete na připojené bluetooth tiskárně, která je řádově za pár tisíc korun. Pro restauraci může být pokladna v ceně okolo 10 000 Kč. Kompletní pokladní systém je v řádu desítek tisíc korun, ale na druhou stranu díky němu získám spoustu informací, které mi usnadní podnikání a rozhodování. Zde můžeme najít návratnost investovaných prostředků.

Jde samozřejmě o obrovský potenciál odbytu pro dodavatele potřebných zařízení. Máte spočítáno, kolik provozoven a podnikatelů si bude muset nějaké zařízení a potřebný software pořídit?

Pokud se budeme bavit o kamenných obchodech, nikoliv o segmentu služeb, odhaduje se, že se bude jednat o 50 000 až 100 000 pokladních míst, ale taky o 50 000 – 100 000 člověko-dní na realizaci. Nepočítáme do toho ty, kteří již mají pokladní systém na bázi počítačových pokladen.

Cílem je spustit systém elektronické evidence tržeb v roce 2016, a to postupně. V první vlně v oblasti poskytující stravovací a ubytovací služby a ve druhé vlně v maloobchodě a velkoobchodě. Lze to vůbec stihnout?

Jedná se o dvě části, první je legislativní proces, a tady se v současné době jedná o zpoždění přibližně tři měsíce.

No a pak je vlastní realizace, a o tom již byla zmínka. Pokud k tomu přidáme faktor „řeší se na poslední chvíli“, tak rozhodně nebude času nazbyt.

Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen už v roce 2005. Stal se politickým nástrojem předvolební kampaně tehdejší opozice – a pomohl jí vyhrát volby. Nehrozí, že se podobná situace bude opakovat?

Kdybychom věděli odpověď na tuto otázku, asi bychom se živili něčím jiným. Jak sleduji politickou scénu, už zde dochází k jasné polarizaci. Nic nelze vyloučit a vždy existuje jistá pravděpodobnost, že bude vše jinak. Jsme na začátku, zákon se teprve finalizuje, legislativní proces může být časově náročnou peripetií vzhledem k obstrukcím, a otázkou je, jak vlastně bude vypadat finální verze zákona, až vzejde z poslanecké sněmovny.

 

Eva Klánová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *