Bezpečnost v obchodě z pohledu legislativy

Co si bezpečnostní agentura může dovolit vůči zákazníkovi

Každý z nás se již alespoň jednou setkal s pracovníkem nebo pracovnicí bezpečnostní agentury, a to například v obchodech, na sportovních kláních, festivalech, či při jiných příležitostech.

Obvykle se do křížku s takovými pracovníky člověk jen tak nedostane, a pokud přece jen ano, je z nastalé situace natolik zaskočen, že ani netuší, jaká má vlastně práva.

A co hůř, zdaleka neví ani to, co vše si vůči němu může zaměstnanec bezpečnostní agentury dovolit a co už je, jak se říká „přes čáru“.

Tento článek vás mimo výše zmíněného seznámí i s problematikou pořizování fotografií v obchodě a jejich následným zveřejňováním na sociálních sítích, protože také pracovníci bezpečnostních agentur mohou mít v obchodě na starosti kamerový systém se záznamem.

Zaměstnanci bezpečnostní agentury

V první řadě je třeba říci, že zaměstnanci bezpečnostní agentury jsou, stejně jako my, lidé z masa a kostí a zpravidla se snaží dělat jen svou práci. Z pohledu zákona tak mají tito pracovníci stejná práva, jako kdokoliv jiný. A i když to tak na první pohled nemusí vypadat, nejsou nadáni žádnou zvláštní pravomocí ani právy k tomu, aby činili úkony podobné policii, ba dokonce, aby činnost policie zcela nahrazovali.

V případech, kdy k takovému nahrazování bezpečnostních složek dochází, se zpravidla nejedná o jednání činěném po právu, neboť pro to není zákonný podklad.

Zaměstnanci bezpečnostních agentur nemají například právo požadovat po zákaznících předložení dokladů totožnosti k tomu, aby se identifikovali. Tuto pravomoc mají pouze policisté nebo strážníci. Stejně tak nemají právo provádět osobní prohlídku, prohlídku motorového vozidla nebo dokonce po zákaznících vyžadovat vysvětlení situace, které má jinak občan povinnost podat policistům (zákon stanoví podmínky, za kterých lze podání vysvětlení policistům odmítnout).

Z výše uvedeného vyplývá, že nic z toho nemohou pracovníci bezpečností agentury ze zákona po zákaznících vynucovat, pokud tak zákazníci nečiní ze své vůle a dobrovolně.

Co si naopak mohou zaměstnanci bezpečnostní agentury dovolit ve vztahu k zákazníkovi, se ve stručnosti pokusíme rozebrat na následujících řádcích tohoto článku.

Omezení osobní svobody

V souladu s platnou právní úpravou však v určitých případech a za splnění zákonem stanovených podmínek mohou tito pracovníci omezit osobní svobodu osob. Trestní předpisy umožňují omezit svobodu osoby přistižené při trestném činu (v případě mladistvých se jedná o provinění) nebo bezprostředně poté, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo zajištění důkazů.

Zadrženou osobu je však nutno předat ihned policejnímu orgánu a nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba policejnímu orgánu omezení svobody bez odkladu oznámit. Pro úplnost je nutné uvést, že takto může postupovat kdokoli, tedy nejenom pracovníci bezpečnostní agentury, ale kterýkoli občan.

O trestný čin omezování osobní svobody ze strany pracovníka bezpečnostní agentury se v situaci uvedené výše zpravidla jednat nemůže, protože takové omezení osobní svobody je okolností vylučující protiprávnost činu. Jedním dechem je však nutné dodat, že bude vždy záležet na konkrétním případě, a především na posouzení, jestli je zásah pracovníků bezpečnostní agentury přiměřený.

Otázkou zůstává, jestli se tito pracovníci nedopouští trestného činu omezování osobní svobody sami, když omezí svobodu osoby, která ačkoliv byla přistižena při činu, nejednalo-li se o čin trestný (provinění), ale o přestupek či občanskoprávní delikt. K tomu se dostaneme o pár řádků níže.

Občanský zákoník a svépomoc

Z pohledu občanského práva lze zmínit institut tzv. svépomoci, který opravňuje každého, aby si přiměřeným způsobem pomohl ke svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. V zákoně se k tomuto institutu ještě uvádí, že hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Nad výše uvedené je potřeba zmínit i novinku, kterou zavedl občanský zákoník, a sice svépomoc směřující k zajištění práva. Pro ty, kteří k takové svépomoci přikročí, pak platí, že se rovněž musí obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. Jinými slovy to pro praxi znamená, že lze za zákonem stanovených podmínek zadržet například i zloděje, jehož čin nedosáhl intenzity trestného činu, ale například přestupku.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *